ČVS > Novinky > Loď uprostřed pražských činžáků

Loď uprostřed pražských činžáků

Bydlet v bytě se zahradou uprostřed vnitrobloku mezi činžáky není zcela běžné. Pokud má ovšem někdo odvahu a vytrvalost námořníka, může se mu podařit nezvyklý nápad prosadit.

Majitel neobvyklého bytu je dost pracovně vytížený, má psa a zastává názor, že ho není vhodné zavírat uvnitř, pokud chovatel nemůže zaručit dostatečné venčení v průběhu dne. Když tedy začal hledat bydlení v Praze, řešil především to, jak získat kromě příbytku také nějaký kus zahrady. Zaujala ho proto nabídka prodeje bytů ve zrekonstruovaném činžovním domě v širším centru města. Na dvoře domu stála přízemní budova se dvěma byty. Majitel pochopitelně zvolil ten v zadní části, ke které náležel velký kus zahrady. Byt sice nedávno prošel rekonstrukcí, ale pro trvalé bydlení byl příliš malý, a tak začala příprava rozšíření. Protože dům leží v památkové zóně, bylo nutné mimo architektonického návrhu vyřídit všechna potřebná povolení. Majitel dostal doporučení na architekta Jiřího Soukupa ze Studia Anarchitekt, s nímž se snadno domluvil na rozšíření bytu o horní patro. Shodu mezi oběma pány podpořila také společná záliba v jachtingu, která dala motto nové podobě přístavby.

jachta na bělehradské ulici

Skryté záludnosti

Po úspěšném vyřízení administrativy narazil majitel na nečekaný problém. Přestože zadal poptávku k neuvěřitelným čtyřiceti dvěma stavebním firmám, žádná se do přestavby nechtěla pustit. Činžovní dům, k němuž zahradní přístavba patří, totiž nemá široký vjezd do dvora. Jediný způsob, jak dostat dovnitř techniku nebo kontejner na odvážení suti, bylo využití dvoru sousedního domu. Tam ale sídlí autoservis s pracovní dobou od 8 do 17 hodin, takže se stavební manévry daly provádět pouze předtím nebo potom. Nakonec se majitel přes známé dostal ke stavební firmě ČVS, s.r.o, s panem stavbyvedoucím Mráčkem. Ta na ztížené pracovní podmínky přistoupila. „Připadám si jako unikát,“ shrnuje majitel, „nemohu si totiž stavební firmu vynachválit.“ Oceňuje i ochotu stavební firmy flexibilně reagovat na rozpočet, který přece jen nebyl neomezený.

kuchyň s kruhovými okny

Dvoupatrový byt

Majitel měl na nový byt dva základní požadavky. Chtěl, aby v něm byly alespoň tři oddělené místnosti – obývací pokoj, ložnice a další samostatný pokoj, který se dá podle situace proměnit na pokoj pro hosty nebo pro potomstvo. Také si přál, aby bylo v interiéru hojně použito dřevo, protože působí teple a prostor příjemně provoní. Architekt se snažil co nejvíce vyhovět, proto v přízemí nechal jen variabilní prostornou obytnou místnost s kuchyňským koutem, koupelnu pro návštěvy a zázemí pro psa a kocoura. Do patra se pak vešla ložnice s koupelnou, které oddělují posuvné dveře, šatna a vytoužený pokoj pro hosty. Tam bylo nutné vyřešit problém s nedostatkem světla, protože do stěny sousedící s vedlejší zahradou není povoleno dávat okna a malá střešní situaci zcela nevyřeší. Architekt proto nechal prosklít část zdi mezi pokojem a schodištěm, takže do pokoje proniká světlo z oken nad schody.

Volání moře

K nejobtížnějším věcem při plánování architektury patří stylizace. Tak jako není problém nechat na volném pozemku plynout fantazii, v kontextu blízké zástavby se komplikovaně hledá míra, jak skloubit stylové prvky s formou nenarušující okolí. Dobrý výsledek pak neláká křiklavou extravagancí, ale nenápadným působením atmosféry. Podobně asi uvažoval architekt Jiří Soukup, když nechal dělení horního patra přístavby kopírovat členění zadní fasády činžovního domu, takže se linie obou budov při pohledu z dálky překrývají. Naopak se vzpomínkou na plachetnice zakomponoval z boční strany domu kulatá okna, v patře nechal místo pro velký balkon s prosklenou stěnou připomínající lodní můstek a strop horního pokoje natočeného k domu nechal zaoblit. Lodní nádech získalo i schodiště do patra s kovovým zábradlím. Majitel si výsledek velice pochvaluje: „Nový byt mi změnil životní postoj. Když si ráno mohu vyjít s kafem na terasu a dívat se na stromy, není potřeba utíkat o víkendu z Prahy na chalupu.“

interiér domu na bělehradské

Slovo architekta

Kompaktní hmota objektu vychází z historických poznatků, její výšková dynamika se podílí na zvýraznění malebného charakteru vnitrobloku. Stavba je funkčně rozdělena do dvou pater propojených přímým schodištěm, z východní strany je rozšířena o prosklenou kuchyň. V suterénu se nachází sklad s přístupným venkovním schodištěm. Inspirací pro interiér se staly lodní detaily v podobě kruhových oken, designu schodiště a plachty nad venkovní palubou. Stavba je loď pro kapitána ukotvená ve vnitrobloku uprostřed Prahy.