Ekonomické výhody zateplení fasád domů
Nepotřebuje Váš objekt novou fasádu?
Pokud ano, určitě se vyplatí zároveň ho i zateplit.
Zateplení objektu přináší překvapivé energetické úspory. Udělejte si na základě následujících kapitol představu o jejich reálné výši.
- Spotřeba energie v domácnosti
- Členění spotřeby energie v domácnosti
- Spotřeba tepla na vytápění a tepelné ztráty
- Hlavní možnosti snížení spotřeby tepla při vytápění
- Ztráta tepla obvodovým zdivem
- Ekonomické efekty tepelných izolací a jejich návratnost
1. Spotřeba energie v domácnosti
Průměrná spotřeba veškeré energie v běžné domácnosti činí za rok 75 GJ. Tato energie je do domácnosti dodávána zčásti jako přímé teplo (např. dálkové topení) nebo palivo a zčásti v podobě elektrické energie. Mezi jednotlivými formami platí tento vztah (vzorec):
1 GJ (gigajoule) = 30 m3 zemního plynu = 73 kg hnědého uhlí = 277 KWh
Co jsme schopni v domácnosti vykonat s 1 KWh energie:
· uvařit na sporáku oběd pro 3 osoby
· chladit potraviny po dobu 24 hodin
· vyprat 2 kg prádla v automatické pračce
· svítit 60 W žárovkou po dobu 17 hodin
· 1,5 hodiny žehlit, nebo pracovat s vysavačem
2. Členění spotřeby energie v domácnosti
Celková spotřeba energie v domácnosti se výrazně liší zejména podle veliksti obytné plochy, přičemž globálně ji můžeme rozdělit na dvě skupiny:
· spotřeba energie v bytech - 60 až 90 GJ / rok
· spotřeba energie v rodinných domcích - 90 až 120 GJ / rok (velká vytápěná plocha)
Z celkového množství spotřebované energie připadá cca 56% na vytápění objektu, asi 21% na ohřev vody a zbylých cca 20% na přípravu jídel, chlazení potravin, praní a žehlení, osvětlení a ostatní spotřebiče.
Nejvíce energie ji tedy potřeba na vytápění objektu, kde lze ročně ušetřit orientačně 6 - 12 GJ. Nezanedbatelná je i potencionální roční úspora při ohřevu vody 5 - 7 GJ, zatímco u ostatních spotřeb jsou i potencionální úspory relativně nízké, celkem 1,5 - 3 GJ za rok.
Úsporami energie nic neztrácíme, ale naopak získáváme. Musíme ale jít cestou lepšího využití energie, ne pouhého šetření - nechceme přece mít zimu, méně svítit apod. Úspora energie nejen sníží naše náklady, ale příznivě ovlivní i životní prostředí a přirozené zdroje energie.
3. Spotřeba tepla na vytápění a tepelné ztráty
Spotřeba tepla na vytápění se velmi výrazně liší dle typu objektu. Nejnižší je v klasických věžových domech (malá plocha povrchu domu), vyšší je v klasických panelových domech s nižším počtem pater a nejvyšší je v samostatně stojících rodinných domcích. Orientačně pro stejnou obytnou plochu je více než dvojnásobná proti věžovým domům, což je dáno zejména velkým povrchem obvykle samostatně stojícího domku.
Průměrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění běžné domácnosti je udávána hodnotou 42,4 GJ (= 11 645 KWh). Schéma úniku tepla z rodinných domků dle místa úniku je následující:
|
okna a vnější dveře |
30 - 35 % |
|
obvodové stěny |
25 - 35 % (i více) |
|
stropy a střechy |
10 - 15 % |
|
podlahy |
5 - 15 % |
Typické rozdělení ztrát tepla pro rodinný domek je patrné z následujícího obr.1 (přirozeně se liší dle typu a velikosti objektu)
Obr. 1: Typická místa úniku tepla v rodinném domku

Za přiměřenou roční spotřebu tepla jen na vytápění lze uvažovat směrnou hodnotu 0,8 GJ na 1 m2 obytné plochy. Podstatně vyšší hodnoty signalizují hrubší závady, například zvýšené tepelné ztráty částí objektu.
4. Hlavní možnosti snížení spotřeby tepla při vytápění
Obvodové zdivo (stěny)
· dodatečným zateplením obvodových stěn tepelnými izolacemi vně objektu lze v závislosti na výchozím stavu domů snížit spotřebu energie o 15 - 30 %, u vnitřních tepelných izolací obvodových stěn lze docílit obvykle jen nižší úsporu.
Zateplení střech
· pro zateplení je k dispozici řada způsobů (dle typu střechy), při nichž lze docílit až 10 % úspory tepla na vytápění.
Zateplení podlah (v přízemí)
· vhodnou tepelnou izolací (obvykle v kombinaci s řešením hluku) lze snížit ztráty tepla až na polovinu a ušetřit cca 6 % tepla.
Zateplení vnitř. stěn přilehlých k nevytápěným místnostem a ostatní ztráty
· využívá se pro vnitřní konstrukce oddělující prostory s různým režimem teplot. Orientačně činí tyto tepelné ztráty 9,1 %, ušetřit lze maximálně polovinu (cca 4,5 %).
Některé další možnosti úspory nákladů na vytápění
· utěsněním oken: rezervy jsou zejména v prostupu tepla zabudovaným oknem (prosklenou náplní, rámem, osazením) a v provzdušnosti zabudovaného okna. Těsněním se zvýší teplota obvykle o 2 °C s návratností za jednu topnou sezónu.
· regulací vnitřní teploty např. termoregulačními ventily (přetápění o 1 °C zvýší spotřebu tepla o 6 %).
· odstraněním překážek cirkulace tepla ve vnitřním prostoru (např. kryt topných těles)
· optimálním způsobem větrání (krátce a intenzivně)
· regulací vlhkosti vzduchu na tepelnou pohodu pomocí odpařovačů vody, květin apod.
5. Ztráta tepla obvodovým zdivem
Názornou ukázku tepelných ztrát klasického obvodového zdiva o tloušťce 450 mm včetně normou předepsané izolace najdete na obr. 3. Jedná se o maximální tepelné ztráty při venkovních teplotách - 15 °C, kterých bývá obvykle jen několik dnů do roka. Tepelná ztráta z cihlového zdiva je prakticky čtyřnásobná oproti témuž zdivu s tepelnou izolací. Obr. 3 doplňují vypočtené údaje o povrchových teplotách zdiva v daných podmínkách. U tepelně neizolovaného zdiva při vnitřní teplotě místnosti 20 °C, dochází ke snížení povrchové teploty až na 14 °C, což způsobuje zvýšené ochlazování osob pohybujících se v místnosti. Jedná se o "studené sálání" - jev známý též u oken. Tato "nepohoda" nutí obyvatele zvýšit v místnosti teplotu vzduchu až o 4 °C tak, aby byla dosažena stejná tepelná pohoda jako v tepelně izolované místnosti, což si vyžádá další zvýšení spotřeby tepla až o dalších 24 %.
Obr. 3: Tepelné ztráty obou variant obvodového zdiva při minimálních zimních teplotách a jeho povrchové teploty.

Z hlediska dosažení stejné tepelné pohody platí následující poučka:
Teplota vzduchu v místnosti + teplota povrchu stěny má být přibližně 38 °C. Proto ve druhé případě aplikace s předepsanou tepelnou izolací postačí vytápět vzduch v místnosti jen na uvedených 20 °C.
Pro dokreslení situace uvádíme souhrnné průměrné orientační hodnoty spotřeby tepla na vytápění 1 m2 plochy obvodového zdiva za celou topnou sezónu. Výpočet se odvozuje od délky topné sezóny a průměrných teplot v daném místě v jednotlivých dnech.
|
|
roční ztráta tepla (KW .m 2 ) |
|
zdivo z pálených cihel tloušťky 450 mm |
118 |
|
zdivo splňující požadovaný tepelný odpor R = 2 |
41 |
|
zdivo splňující doporučený tepelný odpor R = 2,9 |
28 |
Prakticky lze při doporučené tepelné izolaci ušetřit v daném případě až 90 KW na m2 obvodového zdiva za rok.
6. Ekonomické efekty tepelných izolací a jejich návratnost
Jednotlivá uvedená opatření mají rozdílné pořizovací náklady a s ohledem na docílené úspory tepla představují různou dobu návratnosti.
Doba návratnosti (roky) = pořizovací náklady (Kč) / roční úspora nákladů na vytápění (Kč/rok)
Ceny energií rostou mnohem rychleji než inflace s prognózou, že do cca 2 - 3 let dosáhnou zahraniční úrovně pohybující se nad 500 Kč/GJ. Navíc je vývoj nárůstu cen různých forem energie velmi nerovnoměrný. Jako příklad lze uvést, že dříve cenově zvýhodněné přímotopy se již dnes dostaly mezi nejdražší formy energie pro vytápění a právě v takových případech bude doba návratnosti investic do tepelných izolací nejkratší. Ceny stavebních prací rostou nepoměrně pomaleji než ceny energií, proto je výhodnější provést úpravy co nejdříve. U jednotlivých aplikací je nutno vzít též v úvahu, zda by stav objektu stejně nevyžadoval větší opravu, například pokud má objekt narušenou omítku, kterou by bylo stejně třeba obnovit. Pak lze jako nutnou investici vzít jen vícenáklad při realizaci větrané tepelné izolace obvodového zdiva (rozdíl celkových nákladů na tepelnou izolaci a nákladů na nové omítnutí domu). Doba návratnosti této investice činí pouze 3 - 5 let.
Jiným dobrým příkladem je spojení tepelné izolace střechy s výstavbou podkrovního bytu, kde bude návratnost ještě kratší než u tepelné izolace obvodového zdiva.
U nových staveb je nutno požadované tepelné odpory konstrukce dodržet ve všech případech. Mělo by být zájmem investora, aby konstrukce nesplňovala jen "požadovaný tepelný odpor", ale aby již byla řešena na úroveň "doporučeného tepelného odporu".
Pokud budete počítat s prostou návratností investice na zateplení bez započtení nutných oprav fasády, výměny oken a opravy střešní konstrukce a krytiny, i tak je doba návratnosti této investice srovnatelná s investicí na výměnu zdroje vytápění za solární či tepelné čerpadlo a pohybuje se okolo 10 až 15 let.
